Týdenní oddíl Vajero
Rabi Jicchak Seifert
Berešit kapitola 18

1.) I nechal se k němu vidět Hospodin u dubů Mamre a on sedí ve vchodu do stanu za horka dne.
2.) I pozdvihl své oči i viděl, a hle, tři mužové stojí nad ním, i viděl i běžel jim vstříc z vchodu od stanového vchodu i poklonil se k zemi.
3.) A říkal pane, jestli jsem prosím nalezl přízeň v tvých očích, tak prosím nepřejdi od svého služebníka.
4.) Vezmi si prosím trochu vody a umyjete si své nohy a uvelebíte se pod stromem.
5.) A vezmu krajíc chleba a zahoduje vaše srdce, poté půjdete, proto jste prošli kolem svého služebníka, i řekli, tak učiň, jak jsi mluvil.
6.) I pospíchal Avraham do stanu Sáry, i řekl, uspiš tři sey krupičné mouky uhnětené a udělej buchty.
7.) A k bravu běžel Avraham a vzal křehké a dobré dobytče a dal jej mládenci a pospíšil jej uhotovit.
8.) I vzal máslo a mléko a dobytče, které uhotovil, a dal před ně, a on stál nad nimi pod stromem, i jedli.
9.) I řekli mu, kde je Sára, tvá žena, i řekl, hle, ve stanu.
10.) I řekl, navrátím se k tobě jako v tuto dobu života a hle, tvá žena Sára bude mít syna, a Sára to slyšela ve vchodu do stanu a on byl za ním.
11.) A Avraham a Sára byli staří, již přišli do dnů, ustal Sáře, aby měla cestu žen.

V tomto oddílu se učíme několik věcí o způsobu jednání andělů a spravedlivých. Je známo znalcům mystického učení, že Avraham je principem milosrdenství a kvůli tomu se zabýval přikázáním zvaním hostů. V Ovous derabi Noson v sedmé kapitole se říká: "A budiž chudí příslušníky tvé rodiny, ne přímo příslušníky tvé rodiny, aby chudí vyprávěli, co jedli a pili ve tvém domě tak, jako chudí vypravovali o tom, co jedli a pili v domě Ijova, a když se spolu potkali, tak jeden řekl druhému: "Odkud jdeš", "z Ijovova domu, a kam ty jdeš", "do Ijovova domu". A když na něj dolehla ona veliká pohroma, řekl před Svatým, buď požehnán on, Pane světa, copak jsem nesytil hladové a nenapájel žíznivé, jak je řečeno (Ijov 31, 16): "a jedl jsem ze svého chleba sám, aniž by s ním jedl sirotek?", a copak jsem neoblékal chudé, jak je řečeno (Ijouv 31, 20): "A ze stříže mých ovcí se zahřeje". Přesto Svatý, buď požehnán on, řekl Ijouvovi, Ijouve, ještě jsi nedosáhl poloviny míry Avrahama, ty sedíš a čekáš ve svém domě a hosté přicházejí k tobě, tomu, jehož zvykem je jíst chléb z pšenice, dáváš pšeničný chléb, tomu, jehož zvykem je jíst maso, dáváš jíst maso, a tomu, jehož zvykem je pít víno, dáváš pít víno, ale Avraham tomu takto nečiní, ale vychází a hledá po světě a když hosty nalezne, tak je uvede do svého domu; tomu, jehož zvykem není jíst pšeničný chléb, dává jíst pšeničný chléb, tomu, jehož zvykem není jíst maso, dává jíst maso, a tomu, jehož zvykem není pít víno, dává pít víno. A nejenom to, ale postavil se a postavil veliké paláce na cestách a uložil tam jídlo a pití a každý, kdo tam přišel a vstoupil, jedl a pil a požehnal nebesa, proto mu bylo uděláno uspokojení. A vše, čeho si ústa žádají, se nalézá v Avrahamově domě, jak je řečeno (Berešis 21, 33): I zasadil tamaryšek v Beer ševě." A dále je tam k tomu uvedeno v kapitole 9: "Buď tvůj dům otevřen dokořán. Jak? To nás učí, že má být dům člověka otevřený k severu a k jihu, na východ a na západ tak, jak byl dům Ijova otevřený na sever a na jih, na východ a na západ. A z jakého důvodu udělal Ijouv do svého domu čtyři vchody? Řekl - aby se chudí nemuseli trápit, dokud neobejdou celý dům. Ale ten, kdo přijde ze severu, vstoupí na své cestě ze severu, ten, kdo přijde z jihu, vstoupí po své cestě z jihu, totéž ze západu... proto Ijouv udělal čtyři vchody do svého domu - a budou chudí jako příslušníci tvé rodiny." Tato věc přináší ihned dvě otázky. První otázkou pro každého čtenáře je, jak si představit tento dům, a nejenom to, ale dům z oněch dob, postavený se čtyřmi vchody, a to všechno z důvodu, aby chudí nemuseli dům obcházet, a ne kvůli tomu, že by dům bývali byli nenašli, protože zvykem pocestných je, jít stále podél obydlených míst, a proto jej všichni potřební uvidí již z dálky (a též bohatí na cestě mohou být mezi potřebnými kvůli únavě nebo nějakému nedostatku), a ihned se tam uchýlí, zrovna jako kvůli přístřešku, tak kvůli větší bezpečnosti, jež je v obydlených místech, a navíc jak je vyprávěno, bylo toto místo známé mnohým a proto každý z nich potřeboval již pouze udělat pár kroků navíc a přesto přese všechno tam byly tyto čtyři vchody pro větší pohodlí přicházejících. Tato věc se zdá jako přehánění a zbytečná starost. A když je tomu tak, jak mohl Svatý, buď požehnán on, Ijouvovi říct námitku ohledně přijímání hostů, zdalipak toto nestačí? A pakliže skutečně ne, tak kdo může obstát v této věci a vykonat přikázání přijímání hostů, že též pakliže rozbije svůj dům a postaví jej znovu se čtyřmi vchody, tak to nebude stačit. A jak by mohlo být, že Ijouv, který tolik dbal dokonce na podobu domu, nedbal na samotná jídla, a zdalipak je potřeba vůbec dbát na tuto věc, protože jak by bylo možné uživit zástupy chudých, natolik veliké, až se mezi sebou potkávali na cestě, a jak by bylo možné každému udělat tak velikou hostinu? Výklad je velmi prostý, též u Ijouva a též u našeho praotce Avrahama byla míra milosrdenství a přijímání hostů na velmi podivuhodné výši, avšak je zřejmé, že pro tak veliké množství chudých, tím spíše v jejich časech, kdy nebyl celý obrovský proces výroby, jako je dnes, až se zdá téměř nemožné si představit, jak tuto věc prováděli, a toto všechno bylo skrze zázrak a mimořádné požehnání, a to vše jim umožnilo provádět z větší části cestou vymykající se přírodním zákonům milosrdenství. A když je tomu tak, nebyl u Ijouva rozdíl mezi tím, zdali dá lidem jíst chléb nebo maso, všechno bylo v míře téhož zázraku. Ale Ijouv se domníval, že je lepší dát každému to nejlepší z věcí, na které je zvyklý a to kvůli tomu, že každý obdrží ty nejlepší věci, ovšem pouze z těch, na něž byl zvyklý, a tehdy pro něj byla hostina u Ijouva hostinou na vysoké úrovni, a nejenom to, z duchovního hlediska se spojil s věcmi a dojmy jemu známými a z přirozeného způsobu to bylo mezi nejlepšími věcmi, které znal, a tehdy jej Ijouv mohl posílit též duchovně, avšak pakliže by mu dal věci, které nikdy nejedl, tak poté by se zajisté místo povznesení se trápil nad tím, co mu chybí. Oproti tomu náš praotec Avraham neposiloval člověka pouze podle jeho duchovního postavení a jemu hodným způsobem, on jej přiváděl k novým věcem, s ním člověk stoupal ve stupních a vlastnostech a on se nemusel starat o to, co bude poté, protože poté bude celý svět nový, ne nadarmo náš praotec Avraham navrátil víru v Stvořitele světa, že všichni věděli a znali, že on je Stvořitelem a Bohem.

A není se potřeba udivit nad spojením, které je mezi jídlem a mezi zásluhou Avrahama, že celý svět poznal Stvořitele světa, též když k němu přišli andělé, tak jedli, a ne nadarmo je v Tóře, v Talmudu a v zákonech, zrovna jako v mystice, veliký důraz na košer stravu, protože je u toho spojení mezi tajemstvími a základy světa. A jsou u toho dvě strany, strana symbolická, že každý skutek naznačuje na věci velmi povznesené a druhá strana je náprava duchovna, jež se odehrává skrze jídlo. A jelikož je u toho symbolická stránka, tak můžeme pochopit jednání našeho praotce Avrahama, jež se zdá bez hlubšího pochopení přehnané a též nepochopitelné. Je známo, že náš praotec Avraham byl po obřízce, kdy obřezal sám sebe bez umrtvení, nejenom to, byl to třetí den od jeho obřízky, kdy je bolest z obřízky nejsilnější a řekl Raši, že Svatý, buď požehnán on, k němu přišel kvůli návštěvě nemocných a ptal se jej, jak se má a jak zdůraznil Ramban záležitost jeho odevzdanosti pro toto přikázání: "to má oznámit velikost jeho touhy pro vzájemnou pomoc, protože významný člověk, který měl ve svém domě tři sta osmnáct mužů s taseným mečem a byl velice stár a oslabený svou obřízkou, šel osobně do stanu Sáry, aby ji popohnal při přípravě chleba, a poté běžel k místu dobytka, aby odtud vybral křehké a dobré dobytče, aby jej udělal svým hostům, a neudělal toto všechno skrze jednoho ze svých služebníků, kteří byli kolem něj". Též místo nebylo náhodné, napsal Raši "u dubů Mamre. On mu dal /Mamre/ radu o obřízce, proto se mu zjevil na jeho podílu", a doplnil Ramban "oznámit místo, na kterém byl obřezán". A odtud a dále Raši vysvětluje toto symbolické a předurčující setkání pro národ Jisraele: "sedí - Je napsáno ve tvaru "seděl", chtěl povstat, řekl mu Svatý buď požehnán on, seď a já budu stát, a ty jsi znamením pro své potomky, jelikož já se postavím do shromáždění soudců a oni budou sedět, jak je řečeno (Tehilim 82, 1): Bůh stojí ve shromáždění soudců. U vchodu do stanu - aby viděl, jestli někdo prochází po cestě, aby jej uvedl do svého domu. Za horka dne – Svatý, buď požehnán on, vytáhl slunce ze svého pouzdra, aby jej neobtěžovali hosté, a jelikož viděl, že se trápí nad tím, že hosté nepřicházejí, tak k němu přivedl anděle v podobě lidí. 2.) A hle, tři lidé – jeden, aby zvěstoval Sáru a jeden, aby převrátil Sedomu a jeden, aby Avrahama uzdravil, jelikož jeden anděl nedělá dvě poselství. Věz, že takto je celý oddíl uváděn v množném čísle (verš 8): "i jedli", (verš 9): "i řekli mu", a při zvěstování je řečeno (verš 10): "znovu se k tobě navrátím", a u převrácení Sedomy je řečeno (Berešis 19, 22): „protože nemohu nic udělat" (tamtéž 21): "abych neobrátil". A Rafáel, který uzdravil Avrahama odtud šel zachránit Lota a to je jak je řečeno (tamtéž 17): "a bylo, když je vyvedl ven a řekl, zachraň sám sebe", z toho jsi se naučil, že jeden zachraňoval. I viděl - proč je napsáno: "i viděl... i viděl" dvakrát, první podle svého smyslu a druhé je výraz pro pochopení, viděl, že stáli na jednom místě a pochopil, že jej nechtěli obtěžovat, a přestože věděli, že jim vyjde vstříc, stáli na svém místě jemu k poctě a aby mu ukázali, že jej nechtěli obtěžovat, a on je předešel a běžel jim vstříc. V traktátu Bove mecie 86b) je psáno, že stáli nad ním, a je psáno, běžel jim vstříc, když viděli, že jej obřízka bolí, tak se od něj odloučili, ihned "i běžel jim vstříc". 4.) Vezmi si prosím - skrze prostředníka, a Svatý, buď požehnán on, splatil jeho potomkům skrze prostředníka, jak je řečeno (Bamidbar 20, 11): "a pozdvihl Moše své ruce a uhodil do skály". 5.) A zahoduje vaše srdce - v Tóře, v prorocích a ve spisech jsme nalezli, že chlebem hoduje srdce. V Tóře /zde/: "a zahoduje vaše srdce," v prorocích (Šouftym 19, 5): "hodovalo tvé srdce krajíc chleba," ve spisech (Tehilim 104, 15): "a chléb srdce člověka bude hodovat". Řekl rabi Chamo, není zde napsáno: "a zahodují vaše srdce," ale "zahoduje vaše srdce," to oznamuje, že zlý pud nevládne nad anděly, /jelikož jsme se učili, že vaše srdce, to je srdce dobrého pudu a srdce zlého pudu a u andělů je pouze jedno, to dobrého pudu/. 7.) Křehké a dobré dobytče - byli to tři býčci, aby jim mohl dát tři jazyky s hořčicí. K mládenci - to je Jišmael, aby jej vychoval k přikázáním. 8.) I vzal máslo atd.- a chleba nepřinesl, jelikož Sára dostala menstruaci, jelikož se ji vrátila onoho dne cesta žen, a těsto se znečistilo. Máslo - tuk mléka, který se sbírá na jeho povrchu. A dobytče, které udělal - které připravil, ono první, které připravil jako první, opekl jej a přinesl před ně. I jedli - zdálo se jakoby jedli, odtud že člověk nepozmění zvyk."

A Rašbam vysvětlil nesrovnalost ohledně otázky andělů, "kde je Sára, tvá žena? Přestože to věděli, tak se zeptali. Zrovna jako jsme nalezli u Šchiny, že se zeptala Adama (Berešis 3): "Kde jsi," a též u Bileámas: "Kdo jsou tito muži s tebou," a též u Ješajáhua, jenž to věděl, se takto zeptal Chizkijáhua na vyslance Evila Meroudacha, a to všechno je po způsobu započetí rozhovoru". A vykladatelé napsali hodně podivuhodných komentářů o různých záležitostech.

Avšak je tu ještě jedna velmi zarážející otázka, jak andělé, kteří jsou duchovními bytostmi, jedli u našeho praotce Avrahama máslo s masem, což je proti zákazu jedení masa s mlékem, jelikož je to pevná horká věc, nebo přinejmenším podle rabínů, a jak jim praotec Avraham něco takového vůbec přinesl? Nýbrž to, že andělé jedli, vůbec není těžké, ale je to tak, jak je uvedeno v traktátu Bove mecie 86b, a též to uvedl Raši: "řekl rabi Tanchum bar Ilaj, nikdy člověk nepozmění zvyk, jelikož Moše vystoupil na výšiny a nejedl chléb, andělé sestoupili dolů a jedli chléb. Pomyslel by sis, že jedli? Ale řekni, zdálo se jakoby jedli a pili". A toto je více vyloženo v Ibn Ezrovi, jenž napsal: "a výklad - i jedli (Berešis 18, 8), protože budeme jíst chléb, je jako význam (Vajikro 6, 3): "co snědl oheň". A je vyloženo jasným způsobem v midraši agady k Berešis (Buber): "i vzal máslo a mléko a dobytče, které udělal. Přinesl prvně mléko a jedli, poté přinesl maso a jedli, podle tohoto pořádku v Písmu". A tudíž nebylo maso s mlékem pohromadě. Oproti tomuto vysvětlení stojí to, co je napsáno v Pesiktě rabosí ohledně předání Tóry, jelikož je známo, že andělé se obávali, že když Tóra bude dána do našeho světa plného slupek a ztráty, aby též ona nedošla k úhoně skrze bytosti, a proto nesouhlasili s předáním Tóry našemu učiteli Mošemu a též je známá odpověď, jež jim byla dána, že v Tóře je psáno: "že jsi byl otrokem v zemi Micrajim /Egypt/," a to je řečeno o Jisraeli a nikoliv o andělech, a mnoho dalších podobných věcí a tehdy "co učinil Svatý, buď požehnán on, odstrčil je a dal Tóru Jisraeli, a ten se provinil proti (Šemous 20, 3): "nebudeš mít jiné bohy", na konci čtyřiceti dní (když Jisraelité zhřešili u zlatého telete), začali andělé říkat před Svatým, buď požehnán on: Pane světa, copak jsme ti to neříkali, aby jsi jim Tóru nedával, proto když jim ji chtěl Svatý, buď požehnán on, napsat podruhé, tak je andělé nechtěli nechat /to udělat/, Svatý, buď požehnán on, jim řekl - vy jste ti, kdo dodržují Tóru? Odkojené dítě v Jisraeli dodržuje více než vy, ten, kdo chodí do školy, pakliže má jíst maso a mléko, tak nemůže jíst mléčné dokud si neumyje ruce od masa, a vy, když jste byli posláni k Avrahamovi, přinesl vám maso a mléko naráz a vy jste jedli, jak je řečeno (Berešis 18, 8): "I vzal máslo a mléko a dobytče, které udělal a dal před ně a on stál nad nimi pod stromem i jedli". A když je Svatý, buď požehnán on, odstrčil touto odpovědí, tak řekl Svatý, buď požehnán on, Mošemu, dokud je chvíle volná, napiš si tyto věci, proto napsal: nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky", odtud je řečeno, že skrze zapovězení masa s mlékem nám byla dána Tóra. A pakliže andělé nejedli, za co je Svatý, buď požehnán on, upomínal? A to vše vysvětlil Chasam Soufer v komentáři k traktátu Chulin, kde napsal: "vymytí úst je pouze skrze chleba. V midraši je psáno, nebudeš jíst kůzle v mléce jeho matky a poblíž toho je psáno, "protože skrze ústa těchto slov jsem s tebou a s Jisraelem roztrhl smlouvu", jelikož skrze zapovězení masa s mlékem byla dána Tóra Jisraeli. Jako řekl náš učitel Moše služebným andělům - již jste jedli maso s mlékem u našeho praotce Avrahama. A hle, v našem Talmudu, v kapitole Hanyzokin, bylo odtud vyloženo, že smlouva byla roztržena pouze nad ústní Tórou, jako je psáno: "skrze ústa těchto slov jsem s tebou roztrhl smlouvu", viz tam. A je možné namítnout, vždyť přece služební andělé maso po mléku nejedli, jak je psáno "máslo a mléko" a potom je dodáno "dobytče", ale že neměli nic, čím by si vypláchli ústa mezi mlékem a masem, protože nepřinesl chléb, jelikož Sára dostala menstruaci. Z toho vyplývá, že jedli bez chleba a není vymytí bez chleba. A hle, to není zákazem Tóry, nýbrž podle slov rabínů, tedy ústní Tóry, a to je to, jak je řečeno, že Bůh roztrhl smlouvu pouze díky ústní Tóře. Všechno, co andělé porušili, bylo, že to vypadalo jakoby tak učinili a jakoby si neutřeli ústa, protože ve skutečnosti nic nejedli. Avšak zůstává ještě otázka, jak náš praotec Avraham udělal takovouto věc, že jim dal věc, skrze níž se mohli dopustit lehkého zákazu? Též o tom mluvil Chasam Soufer na jiném místě: "a proto řekneme jiné vysvětlení o našem praotci Avrahamovi, jak jej napsali dávní komentátoři, vždyť on a celý jeho dům dodržovali celou Tóru, ale hosté, kterým dal najíst a duše, které udělali, jim postačuje, když je postavili na víru pravdy, ale ne, že měli zákon Židů, aby museli dodržovat celou Tóru". A přesto jim nedal jíst maso s mlékem přímo, nýbrž přinesl jedno po druhém, což je lehký zákaz, a jelikož oni vůbec nebyli povinováni tímto, a on jim to nedal jíst společně, to znamená, že je vyvaroval před touto věcí, již se nepotřeboval starat, jestli dělají vymytí úst nebo ne a navíc se jednalo o nečekanou nouzi, že nebyl chléb, jelikož se znečistil.